Elara

Viděla jsem v jeho očích nevíru a bolest. Otřáslo to námi oběma. Cítila jsem, že Ignatia chce říct víc.

Zavrtěl hlavou a pohladil nás po tváři. „Nikdy… to nebude jako dřív, Ignatio… Dokud se ona bude skrývat a on bude tak soustředěný na to, co nemá, aby si užil to, co má… Pro nás nikdy nebude klid.“

Srdce mi kleslo. Zněl tak unaveně, tak poraženě. Žaludek se mi sevřel a oči pálily.

„Mýlíš se