Elara

Chtěla jsem se hádat, ale něco v jeho tónu mě zastavilo. V jeho slovech byla váha, historie, které jsem nerozuměla.

Než jsem se mohla pohnout, vběhla do chodby malá postava a dech se mi zadrhl.

„Rione!“ vykřikla jsem a v hlase mi zazněl ostrý poplach.

Chlapeček se zarazil, široce otevřenýma očima nasával tu scénu.

„Co se děje?“ zeptal se, hlas se mu třásl, jak těkal pohledem mezi Aureliem a