Elara

Pozorovala jsem ho. Na kůži mu vyrašily šupiny. Jeho podoba byla menší než u dospělého Valerijana, ale neméně úchvatná.

Komnatu naplnilo lapání po dechu, když se jeho valerijská podoba objevila v celé své kráse. Rysy byly nezaměnitelné – směs Ronanových a Vesperiných šupin. Šepot mezi radou sílil, některé hlasy byly prodchnuté šokem, jiné hněvem.

„Tohle situaci komplikuje,“ zamumlal jeden ze