Targael

Téměř jsem ho cítil v ruce. Cítil jsem noční temnotu, jak se chvěje a touží po tom, aby na sebe vzala podobu zbraně, ale jen jsem napnul ruku a pohlédl na Elin stav.

Ležela schoulená na zemi, třásla se, krvácela a byla nahá, až na ta místa, která se zoufale snažila zakrýt roztřepenými cáry něčeho, co vypadalo jako ubrus. Byla od krve úplně promočená, což ji dělalo ještě bledší. Na pažích a