Pohled Willy:

Srdce mi bušilo tak nahlas, že jsem přes něj skoro neslyšela vlastní myšlenky.

Palcem mi lehce přejel přes klouby a otřel se o ten šutr, co mi seděl na prsteníčku. Znovu jsem se pod ním zavrtěla a nenáviděla to, jak na jeho dotek reagovalo moje srdce. Nenáviděla jsem, jak strašně jsem toužila překonat tu vzdálenost mezi námi a říct ano jako nějaký zoufalý, dotekem vyhladovělý idiot.