Willa – úhel pohledu:

Těch slov jsem litovala vteřinu poté, co mi vyletěla z úst, ale nemohla jsem je vzít zpět. A upřímně, ani jsem nechtěla.

Alespoň jsem se od Killiana dočkala jiného výrazu než chladné lhostejnosti.

Nozdry se mu rozšířily, oči se mu zúžily do štěrbin. „Vím, o co se snažíš, Willo. Přestaň s tím, nebo tě donutím litovat.“

Srdce se mi zachvělo při pohledu do jeho očí – byl v nich