Pohled Killiana:

„Kdybych to udělala, neměli bychom důvod k téhle schůzce, že?“ pokračovala. „Protože Willa už by tě dávno opustila.“

Zatnul jsem svaly na čelisti, ruku stále na jejím hrdle. Nepovolil jsem. Ještě ne. Naopak jsem stiskl ještě silněji, jen abych sledoval, jak jí tváře tmavnou. Ale nebála se. Věděla, že jí neublížím.

Naklonil jsem se blízko, nosem jsem se otřel o její nos a hlas mi k