Pohled Killiana:

Když jsem vytáhl telefon z kapsy saka, nevěděl jsem, co čekat. Ale rozhodně to nebyla fotka mé ženy v růžovém krajkovém prádle.

Do prdele.

Neviděl jsem jí do tváře, protože stála k fotoaparátu zády. Willa si ledabyle vyčesávala vlasy nahoru, ale hlavním chodem byl ten její zadek. Sotva zakrytý růžovým kouskem látky, její pevný, kulatý zadek na mě prostě... zíral. Přímo mě vybízel,