Pohled Killiana:

Moje tělo naprosto znehybnělo. Arthurova slova visela ve vzduchu jako temný a těžký mrak. Jeho pohled zůstal na mém a já také neodvrátil zrak. Nepohnul jsem se, neřekl jsem ani zkurvený slovo.

Nesnažil jsem se to popřít. Sakra, ani jsem vlastně nechtěl. Proto jsem tu byl.

Abych přijal fakt, že jsem zabil vlastního otce.

„Nemáš co říct, co?“ zeptal se a přimhouřil oči. „Nepokusíš s