Prázdně jsem na Archera zírala, než jsem se znovu podívala na jeho otce, který měl však stále nos zabořený do novin. Máma měla na tváři pořád ten samý výraz a zdálo se, že je duchem úplně jinde.

Nepřipadalo to nikomu z nich divné? Že se mě můj údajný nevlastní bratr ptá, jaký typ mužů preferuji?

Podívala jsem se zpátky na něj a jen pokrčila rameny. „Já nepreferuji parchanty. Prostě a jednoduše.“