Vážně? Proboha, to jako vážně?!

„To pálí!“ vykřikla jsem a stále si držela obličej. Chtělo se mi plakat, což pro mě bylo nové a překvapivé. Snesla jsem bolesti intenzivnější než tohle, a nikdy se mi přitom nestáhlo hrdlo, ale teď mě pálila hruď, krk a oči a nebyla to ani tou kávou.

Byl to Archer, který kolem mě začal bědovat a obletovat.

„Kristepane, Seraphino,“ zamumlal, znepokojení v hlase ja