To „místo“, o kterém Archer věděl, byla postranní ulička, která vypadala, že v ní léta nebyla ani noha. Zaparkoval auto a otočil se ke mně se širokým úsměvem.

„Vážně?“ zeptala jsem se, podívala se ven z auta a pak zpátky na něj. „Tohle je to tvoje místo?“

Jeho úsměv ani na vteřinu nezakolísal. „Jo. Nikdo sem nechodí.“

„Myslela jsem, že nás odvezeš do Sterling Hall nebo aspoň do hotelu!“

„Nejbližší