První, co mě napadlo, když jsem uviděla tu růži, bylo…

„Archer,“ zašeptala jsem, když jsem se pomalu sehnula a zvedla krabici i s růží. Přiložila jsem si ji k nosu, nadechla se a hlavu mi vyplnil jeho hlas.

„Růže pro moji Seru.“

V hrdle se mi udělal knedlík. Bože, jak mi chyběl. Chyběla mi jeho potrhlost i ty jeho nesmyslné řeči, po kterých mi bylo horko. Chybělo mi, jak se na mě díval. Jak mě… Ja