Archer pustil mou ruku, přešel ke stolu uprostřed místnosti a zvedl tu zlomenou růži. Došel zpátky ke mně, s jemným úsměvem na tváři mi růži zasunul do vlasů, ustoupil s rukama v bok a obdivoval své dílo.

"Tak. Teď je to dokonalé."

"Co je to vůbec za posedlost růžemi?" zeptala jsem se a zastrčila si pramen vlasů za ucho.

Znovu mě chytil za ruku, propletl si se mnou prsty a vyšli jsme z domu.

"Něko