KIERAN

„Co to děláš?“ zeptal se jsem se Beatrice, která přede mnou stála nahá. Jediným světlem v pokoji byla svíčka a myslím, že odtud pocházela i ta vůně. Druhá vůně sálala z Beatrice. Voněla jemně a lákavě.

„Jak to asi vypadá, že dělám, marito?“ zeptala se tichým, vrnivým hlasem, oči polozavřené.

Nakonec jsem podlehl pokušení a odvrátil zrak od jejích očí, můj pohled sklouzl níž. Stálo mě to vše