Rty se mi zkroutily do úsměvu, ale nebylo na něm nic vřelého. Byl plný výsměchu, hořkosti a všeho negativního.

„Nedaří se, co?“ zeptala jsem se posměšným tónem. „Nedívá se na tebe? Ignoruje tvou existenci?“

„Máš z toho dobrý pocit, že jo?“ zavrčela, vycenila zuby a ukázala je ostré. Bylo těžké vidět Morganu takhle vytočenou nebo neschopnou nasadit svůj falešný úsměv. A já si to opravdu užívala.

„S