Úleva, kterou jsem pocítil, když se dveře otevřely, se nepodobala ničemu, co jsem kdy zažil. Někdo tu byl. Někdo tomu učiní přítrž. Ale ta úleva se změnila v horor, když jsem uviděl, kdo stojí ve dveřích s očima dokořán a plnýma slz.

Do prdele. Do prdele. Do prdele!!

„Ona tu bude každou chvíli.“

To je to, co ta zkurvená ženská myslela. Proč mi to sakra došlo až teď?

„Beo…“ zašeptal jsem, když jsem