Když Kieran vyslovil ta slova, náhle se mi z očí vyhrnuly slzy.

Nevěděla jsem proč, dokonce mě ten pláč překvapil a naprosto přemohl. Plakala jsem hlasitě a ošklivě, z nosu mi teklo.

Kieran ztuhl, oči měl vytřeštěné a odtáhl se ode mě, jen aby mě vzápětí sevřel v náručí.

„C-co se děje?“ zeptal se s chvějícím se hlasem. „Nenávidíš to tak moc? Omlouvám se, už to znovu nevytáhnu. Promiň, Beatrice. Ne