Vůně kávy se line k mým smyslům, když se snažím ještě chvilku spát. Postel v kleci je sice pohodlná, ale nic se nevyrovná spánku v naší posteli, zatímco mě svírá Zaneova náruč. Zamračím se, jakmile mi hlavou prolétne tato myšlenka, protože už mě neobjímá, a pokud cítím kávu, znamená to, že už je vzhůru. S odporem otevřu oči a podívám se na hodiny na nočním stolku. Bohudíky, že mám dnes volno, prot