Když se snažím setřást tu mlhu z hlavy, myslím jen na jediného člověka. Kde jsem, a kde je Zane? Byli jsme se sestrou na pouti a vzpomínám si, že jsem potřebovala na záchod. Vybavuje se mi, jak jsem se ohlédla a viděla Zanea, jak se na mě culí, když jsem zavrtěla zadečkem, ale pak se jeho výraz změnil v čirou hrůzu.

"Zane..."

"Jsem tady, zlato!"

Snažím se říct víc, ale mám úplně vyprahlá ústa. Víč