Vystrčím hlavu z domovních dveří a usměju se na toho velkého dobráka opřeného o zeď: „Ahoj, svalovče, mám pro tebe úkol.“ Otevřu dveře dokořán, aby Brooks mohl vejít dovnitř.

Říkám mu velký dobrák, protože vypadá sice hrozivě a zle, ale ke mně byl vždycky milý a možná ho mám tak trochu omotaného kolem prstu. Darius je stejný; musí to být mým šarmem.

„Co potřebujete, má královno?“ zažertuje Brooks