Dlaně se mi potí a srdce mi prudce buší. Cítím, jak mi po zádech stéká krůpěj potu. Už si ani nevzpomínám, kdy jsem se takhle cítila naposledy. Myslím, že to mohlo být v dobách Zaneovy šikany, když jsem věděla, že se s ním uvidím. Říkala jsem si, jakým peklem mě ten den asi provede. Pak se z toho stalo to, co dnes vnímám jako touhu; mé tělo se na Zaneovy lekce šikany těšilo, ale moje mysl se k tom