„Claro, nedělej si s Jeremym starosti. Bude v pořádku. Řeknu tátovi, aby se po tom dnes večer nechal potichu pídit nějakými svými lidmi. Věř mi, brzy se něco dozvíme,“ řekla Maya ve snaze ji utěšit.

Clara přikývla a zářila z ní vděčnost. Řekla: „Díky, Mayo. Myslím to vážně.“

„Ale no tak, nebuď hloupá. Jsme jako skutečné sestry. Můj táta se k tobě vždycky choval jako k vlastní dceři. Víš, že kdybys