„Ale jděte, vždyť vy dva nejste cizí. Proč se k sobě chováte tak formálně s těmi řečičkami o ‚spolužácích‘? Upřímně řečeno, i mně je trapně, když vás dva poslouchám,“ řekl Cyrus a v očích mu pobaveně jiskřilo. „Prostě na sebe volejte jmény, je to mnohem přirozenější.“

Cyrus si pro sebe pomyslel: ‚To je poprvé, co vidím, že Dantemu na nějaké dívce skutečně záleží. Vypadá to, že se konečně něco děje