„Vespero, jsi to vážně ty! Na vteřinu jsem si myslel, že se mi to jen zdá,“ zazubil se Kaelen a v hlase mu bublalo vzrušení.

Čekal na ni tak dlouho, že se v polospánku téměř přesvědčil, že je jen plodem jeho fantazie.

I když mluvil, Kaelen ji odmítal pustit. Paže kolem jejího štíhlého pasu ještě víc sevřel a přitáhl si ji přímo do náruče.

Vesperu to zaskočilo, když ji stáhl přímo na svůj klín. S r