"Ach, nespěcháme," řekla Celine s křečovitým úsměvem.

Právě se chystala k odchodu, ale pohled na Vesperu ji zbavil odvahy.

"Potřebuješ ode mě něco, Celine?" Vespera se jen neznatelně ušklíbla, když na Celine pohlédla. Její jasné oči jako by Celine viděly až do žaludku, což v ní vyvolalo ještě větší pocit viny.

'Co bych od ní proboha mohla chtít? Jen se bojím, aby nešla žalovat Thalricovi,' pomysle