"Volala jsi mě?"

Když Yvaine uviděla Sylvi, jak tam stojí se sladkým, drobným úsměvem, tichým povzdechem se jí ulevilo a v duchu se vynadala za svou paranoiu.

Jak by takové křehké, jemné děvčátko mohlo vzbuzovat jakýkoli pocit nebezpečí?

"Nic se neděje. Nara se ještě neprobudila. Nechceš si jít na chvíli odpočinout? Přivedu tě zpátky, až se vzbudí," nabídla jí Yvaine.

"Ne, chci mamince něco pošept