Kaelen zachytil lesk v Nařiných očích a donutil se k úsměvu. „Naro, už jsem ti to říkal – opravdu tě miluju. Pro tebe bych riskoval život. Před pěti lety jsi mi dala své žebro a já o tom ani nevěděl. Celé ty roky jsem tě nechápal, choval se k tobě nespravedlivě. Byla to moje chyba. Že jsem ten nůž schytal za tebe – to jsem si vybral já. Nenoste v sobě vinu.“

Nara se kousla do rtu, až jí vytryskla