Rania nevěděla, co si o tom má myslet. Když měla opustit smečku Černého kamene, měla smíšené pocity. Tohle bylo to, co chtěla. Těšila se na den, kdy konečně nebude muset vídat lidi, které nenáviděla.

Ale zároveň by si ani v těch nejdivočejších snech nedokázala představit, že odejde zrovna takhle. Druhý druh byl nesmírně vzácný, dalo by se říct, že se o tom ani neslyšelo.

Bylo to o to víc skličujíc