Bílý vlk sedící u břehu řeky.

Nádherné stvoření zíralo na Raniu, jako by na ni čekalo. Ale Rania nechápala, na co čeká. Byla tam. Vždy tam byla.

V očích toho stvoření však byla touha. Bílý vlk na ni nepřestával zírat...

Když se Rania probudila, byla ve své posteli sama. Rozhlédla se a nikoho nenašla, ale Maximusova vůně se kolem ní stále vznášela. Byl všude.

Rania si hrubě promnula tvář a pak se p