Rania se spokojeně usmála, když k ní přišel jeden z válečníků, aby jí poděkoval za její rychlou reakci na celou tu situaci, protože bez ní by přišel o svého vlčího ducha a jeho dny válečníka by byly s jistotou sečteny.

Vzhledem k tomu, že stále nemohla mluvit, Rania na něj jen kývla a naznačila mu, že je ráda, že je v pořádku.

Lidé se na ni začali dívat jinak, protože nebyla tak bezmocná a ztracen