POHLED SERAPHINY

Ustoupím o krok dozadu, když muž znovu popojede s vozíkem vpřed a naruší mou osobní zónu ještě víc, než už to udělal. Pohled na Benedicta v tu chvíli nepomáhá ani v nejmenším, protože i on má ve tváři vepsaný stejný zmatek.

„Nemůžu uvěřit, že jsi to opravdu ty. Podívej se na sebe, jak jsi vyrostla.“ Usmívá se skrze slzy.

Když mě znenadání popadne za ruku, při nečekaném doteku vyde