SERAPHININ POHLED

Náhle se dveře rozletí. Do pokoje vtrhnou moji bratři, Nicholas a Nathaniel, v doprovodu mého táty. Jejich tváře jsou stažené obavami, které se zrcadlí i v jejich očích, když ke mně spěšně přistupují.

Nicholas mě pevně chytne za ruku, zatímco Nathaniel úzkostlivě svraští obočí a mluví oba najednou.

„Seraphino! Jsi v pořádku, sestřičko?“

Poté se tátův hlas mírně zachvěje, když se