POHLED ALISTAIRA

Sledoval jsem Seraphinu, jak odchází, její silueta mizela v noci po boku Ethana. Zaplavila mě vlna zmaru a hrudí mi sevřel nevítaný nával žárlivosti. Pohled na ni s ním, tak vyrovnanou a sebevědomou, mi v ústech zanechal hořkou pachuť. Nemohl jsem se zbavit pocitu ztráty, pocitu, že mi mezi prsty proklouzlo něco vzácného.

„Alistaire, prosím tě, musíme je zastavit.“

Po chvíli vyšel