POHLED ALISTAIRA

Panebože! Jak mě ničí vidět Seraphinu takovou – tak odtažitou, tak chladnou. Pokaždé, když k ní vztáhnu ruku, ucukne ještě dál, oči plné hněvu a bolesti. Nemůžu jí to vyčítat, ne po tom všem, čím jsem ji nechal projít, ale to neznamená, že se to snáší snadněji.

Sledovat, jak mi den za dnem protéká mezi prsty, je jako sledovat, jak se mi hroutí celý svět. Bývala mým světlem, mým dů