POHLED SERAPHINY

Přichází ráno, ale připadám si jako v dalším snu, v surrealistickém pokračování neklidných a ustrašených nočních myšlenek. Slunce už je na obloze trochu výš, jeho teplo proniká listím nad hlavou a vrhá na zem mihotavé vzory.

Ležím tam, napůl probuzená, uvězněná mezi zbytky svých trýznivých snů a drsnou realitou své situace. Zvuk vln, který byl dříve děsivý, teď působí téměř konejš