POHLED SERAPHINY

Dny splývají do rozmazané šmouhy opatrné rutiny, kdy bolest v hlavě slábne, ale nikdy úplně nezmizí. Vznáší se na okraji mého vědomí jako neustálá připomínka toho, k čemu nemám přístup. Moji bratři, Nathaniel a Nicholas, a můj otec se v hlídání u mě střídají, v jejich tvářích se mísí obavy s nuceným optimismem. Snaží se, seč mohou, aby mi zvedli náladu, ale něco mi nesedí, jako by