POHLED SERAPHINY

Svolávám svého tátu, bratry a Alistaira na schůzku, protože vím, že se teď musíme sjednotit víc než kdy jindy. Tátův výraz je přísný, jeho frustrace sotva skrývaná. Nicholas a Nathaniel sedí se zkříženýma rukama, v očích jim plápolá hněv, ale poznám, že je v tom i strach a zmatek.

Havárie, chaos, který následoval, a teď neustálé útoky od Mitchellových je těžce zasáhly. Nedělají si