POHLED SERAPHINY

Znovu se podívám na tu známou tvář a srdce mi buší nevěřícností. Ty rysy nelze splést – ta samá ostrá čelist, ty samé intenzivní oči. Ethan Mitchell žije. Sedí v kavárně, ležérně upíjí kávu, jako by se nic nestalo, jako by nebyl měsíce nezvěstný.

Pohled na něj mě zaplaví směsicí emocí; šokem, zmatkem a přívalem úlevy, kterou sotva dokážu udržet. Už jsem se vzdávala naděje, byla js