LUCAN.

Přenesl jsem nás do Lucianiny komnaty a pomohl jí uložit Steelea do postele. Věděl jsem, že má spoustu otázek, ale momentálně se na nic neptala. Byla zaneprázdněná péčí o svého druha, což mi hrálo do karet. Nechtěl jsem jí teď říkat víc, než bylo nutné.

„Musím už jít. Mám jinou práci,“ řekl jsem jí po chvíli, co jsem sledoval, jak omývá Steeleovo tělo.

Vypadal pro mě jako kurva mrtvý, ale h