LUCAN.

„Vnímáš mě vůbec?“ zavrčel Asher tiše a já jsem prudce otočil hlavu, abych se na něj podíval. Právě včas, abych viděl svého synovce Luthera, který mu seděl na klíně, jak mu pokládá ruku na ústa a začíná vydávat bublavé zvuky.

„Nelíbí se mu, když vrčíš,“ zasmál jsem se. „Zkus syčet.“

„Tenhle prcek bude Alfa, ne žádný démonský král,“ uchechtl se Steele a nechal Lutherovu ručku bloudit po svém