Kanaros mi pomohl se uklidnit. Počkal, až závan chladného nočního větru odežene horkost z mých uplakaných očí a tváří, a pak mě odvedl zpět do sálu.

„Pojď. Musím tě představit několika důležitým lidem.“ Ušklíbl se, když mě táhl za ruku ke skupině mužů, kteří pili šampaňské a debatovali.

„Princi Kanarosi! Rád vás vidím!“ zvolal jeden z mužů a natáhl ruku.

Kanaros mu s dvorným úsměvem potřásl rukou.