Stále jsem zírala na svůj odraz v zrcadle a měla jsem pocit, jako bych na sobě měla svůdnou noční košilku. Ani za nic jsem nehodlala dopřát jeho smyslům tím, že se v těchto šatech ukážu. Podívala jsem se na hodiny; byla přesně jedna odpoledne. Rozběhla jsem se ke skříni a vytáhla svůj oblíbený nadměrný, volný svetr. Byl bílý a dost dlouhý na to, aby mi zakryl zadek.

Šibalsky jsem se ušklíbla a na