„Lilith.“ Někdo opatrně vyslovil mé jméno a vytrhl mě z bezvědomí.

Probouzení bylo těžké. Okamžitě se dostavila bolest, dřív než jsem vůbec stačila otevřít oči. Ústa se mi zkřivila v tichém výkřiku, jak jsem cítila, že mi tělo zevnitř hoří. Smysly jsem měla otupené a kromě té bolesti jsem téměř nic nevnímala.

„Stříbro máš stále v krvi. Snaž se nehýbat, bude to méně bolet,“ poradil mi hluboký hlas.