Pohled Elary

Narazila jsem do něj, popadla ho, sahala mu na obličej, na tělo, zoufale toužící se ujistit, že je skutečný.

Teplo jeho kůže pod mými konečky prstů mnou vyslalo vlnu úlevy.

Byl skutečný.

Byl naživu.

Seděl na pohovce, hlavu měl mírně skloněnou, oči zavřené, jako by jen spal.

Přiložila jsem mu ruce na obličej a plácala ho po tvářích. „Kaelene – vzbuď se, miláčku, prosím–“

Žádná reakce.