Archer na ni zlostně pohlédl, na čele mu vyskočila vzteklá žíla.

„Jsi moje družka—–“

„BYLA jsem tvoje družka!“ vyštěkla Sloane, „Sám jsi mě zavrhl, pamatuješ?“

„Ano! Ale kdyby sis našla čas a věci mi vysvětlila, nezavrhl bych tě a nic z toho by se nestalo!“

Takže teď to dával za vinu jí?!

Sloane setřásla jeho ruku, hruď se jí vzteky prudce zvedala a klesala.

Bylo načase si to s ním jednou provždy