Sloane se vrhla Leanderovi do náruče.

Pevně ji sevřel.

„Bože... Leandere! Já – já –“ zajíkla se, jako by měla v krku knedlík. „Tak moc jsi mi chyběl...“

„Ty mně taky.“

Leander ji pohladil po zátylku.

„Neměla jsi opouštět Šarlatovou citadelu, aniž bys mi to nejdřív řekla! A jít hluboko do hlavního stanu tuláků? Kriste, na co jsi vůbec myslela? Víš, jaký jsem měl strach, když jsem se tu zprávu dozvě