Sloane vydala tlumený výkřik.

Ústa měla stále zalepená.

Nemohla mluvit.

Úsměv na Declanových rtech se prohloubil, když řekl: „Ó, omlouvám se. Bez té pásky na ústech nemůžeš mluvit. Ale když ji sundám, slíbíš mi, že budeš hodná holka a zůstaneš v klidu?“

Znělo to, jako by mluvil se svým pokojovým psíkem!

Sloane na něj mlčky vrhla nenávistný pohled. Kdyby mohl pohled zabíjet, Declan by už milionkrát