Sloane a Archer tam dlouho stálo. Čekala, dokud nevyprchala i poslední stopa synova pachu, než se odvrátila. Srdce jí naplnil smutek a šíleně to bolelo. Také si říkala, jestli není špatná matka. Věděla však, že to není sbohem navždy. Jak řekl Axel, vždycky to bude její syn.

Axel měl teď svou vlastní cestu. Vybral si být lykanem a ona to musela respektovat a nechat ho jít.

„Hej, to je v pořádku.“

A