Valerie – pohled

Nebyla jsem si jistá, jak jsem to dokázala, ale v pravou chvíli jsem se jen tak tak vyhnula dýce mířící přímo na mou hlavu. Jako by se svět zpomalil, když jsem se přikrčila a s hrůzou i nevírou sledovala, jak čepel prosekla prameny mých vlasů a zabodla se do čela postele za mnou.

Šokovaně jsem pootevřela rty, ale nevyšlo ze mě ani slovo. Trhla jsem sebou dozadu, zírala na dýku a p